Hynčice pod Sušinou – Štvanice 866 m + Stříbrná Twiggy

Pohoří Králický Sněžník bylo donedávna vnímané jako kus Jeseníků, nicméně v poslední době se celkem daří prezentovat horstvo jako samostatné pohoří. Z hlediska zeměpisného i geologického, vodopisného sice přináleží do širší Jesenické oblasti, ale držme se faktu, že jde vlastně o třetí nejvyšší pohoří České republiky. Vlastně máme štěstí, že na našem území (případně v hraniční části) nachází nejvyšší část těchto hor, ačkoliv ce se týče rozlohy, zbyla na nás jedna jedna třetina, větší část hor se nachází na území historického Kladska, tedy v dnešním Polsku.

Všeobecně známou atrakcí na nejvyšším vrcholu hor, tedy na samotném Sněžníku byla dlouhá léta kamenná rozhledna, která ale díky neúdržbě (i drsným podmínkám) musela být v roce 1973 odstraněna.

Do konce období socialismu už v celém pohoří žádná rozhledna nepřibyla a platí to jak o naší straně, tak i o té polské.

Naštěstí konec komunismu v obou zemích přinesl rozvoj podnikání na obou stranách hranice a stím i rozvoj cestovního ruchu.

Jestli se někdy postaví nová rozhledna na Kraličáku, není jisté (snaha byla z obce Stronie Sląskie v roce 2015), začaly vznikat nové stavby v nižších částech pohoří.

Vlastně na dohled z Čech, tedy přímo na hranici je rozhledna na Trojmórskim Wierchu (náš Klepý), za svéráznou rozhlednu také můžeme označit monstrózní Stezku v oblacích nad Dolní Moravou a do třetice můžeme na české straně čerstvě započítat rozhlednu na vrcholu Štvanice nedaleko Starého Města (pod Sněžníkem). Rozhledna tu vznikla v rámci doplnění a zatraktivnění skiareálu Kraličák Hynčice pod Sušinou. Dá se říci, že Hynčice jsou takovým skromnějším moravským protipólem areálu na Dolní Moravě, tedy v české části pohoří (historicky vzato jsou ale sjezdovky na území katastru Velké Moravy, což byla ještě Morava, říčka v údolí tvořila zemskou hranici).

Elegantní štíhlá stavba je dílem projektanta D. Kubíka a M. Rajniše z Hutě architektury. Statiku vypočítal Static Solution – T. Fremr. Stavbu provedla firma Taros Nova s.r.o.

Stavba je kombinovanou konstrukcí dřevěných prvků a konstrukční oceli. Dřevěné prvky jsou zhotoveny z tlakově impregnovaného modřínu.

Výška stavby dosahuje přes 31 m nad terénem, ochoz je ve výšce 28,17 m. Přístup do vyhlídkové plošiny je točitým dřevěným schodištěm. Protože je stavbě značně subtilní, proti vichru je jištěna kotevními lany.

Štvanice se vypíná mezi osadami Hynčice a Stříbrnice a je předsazena vysokému vnitřnímu hřebeni Sušina jen o pár kilometrů východně. Západní až severozápadní výhled je tak relativně omezený na blízké vrcholy tohoto pohoří, ačkoliv patrně je vidět na alpínskou holi samotného Kraličáku (myšleno Sněžníku).

Nicméně zbytek vyhlídka, tedy dejme tomu od severovýchodu až někam jihozápadu je dosti luxusní. V podstatě jde (ve směru hodinových ručiček) někde od Kladského sedla, tj. Část Rychlebských hor, kterým by se tu mohlo říkat Hornolipovská hornatina, za Špiklicemi (neboli Novou Seninkou) se patrně i vyvyšují Góry Bialskie (tedy něco v Polsku). V údolní kotlině si nemůžeme nevšimnout Starého Města, nad nimi se zvedají pole a louky Branenské vysočiny, nad nimi pak dominují vrcholy Hrubého Jeseníku, přesně té části, které říkám Keprnická klenba. Rozložitá Černá stráň patrně zakrývá Praděd, k vidění jsou ale větrníky u Mravenečníku, tedy i placaté Dlouhé Stráně, vylézá i kus velké hřebenovky, min. Břidličná.

Pak už se ty hory snižují do Hraběšické hornatiny. Ta nakonec celkově patří do vysočiny Hanušovické, kam můžeme počítat i další nižší okolní kopečky.

Na rozdíl od výše zmíněné Stezky v oblacích jde o stavbu takřka lidovou. Vstup je zcela volný, ale pozor, schodiště je celkem úzké a v zimě může být problém se zmrazky. Doufejme, že obsluha lanovek a vleků občas na rozhledně pozamete.

Součástí stavby je i blízký kruhový altán – odpočívadlo a přístřešek před nepohodou.

Investorem a provozovatelem obou staveb je Dušan Juříček (spolumajitel Skiareálu). Na celkových nákladech necelých 4,8 mil. Kč se dotací spolupodílelo Ministerstvo pro místní rozvoj. V turistických mapách (mapy.cz) ji najdeme pod názvem "Rozhledna Na Kraličáku".

Rozhledna přitáhne jistě turisty přímo z Hynčic, ale někdo se sem vypraví třebas od Starého Města. Toho pak provede zelená pěší TZ (od nádraží). Další kratší přístup může být od Stříbrnic, kam občas zajíždí místní autobusová linka. Pro ty se pak jeví nejsnažší žlutá značka po asfaltové silničce, u Strakovy školky odbočí na modrou TZ a v rozcestí Štvanice sedlo narazí na zelenou z druhé strany (ale to už bude na vrchol vidět).
Rozhledna je otevřená od listopadu 2018, výstavba probíhala od léta t.r., a kdo nečetl pozorně, vstup je volný.